Neurologické oddělení Nemocnice Pelhřimov zajišťuje nemocným nepřetržitou 24-hodinovou péči a poskytuje komplexní diagnostiku a léčbu onemocnění mozku, míchy, periferního nervového systému, záchvatovitých a nervově-svalových onemocnění. Součástí jsou také konsiliární služby pro jednotlivá oddělení nemocnice. Při zajištění komplexní diagnostické a léčebné péče spolupracuje neurologické oddělení se specializovanými neurologickými a neurochirurgickými centry v České republice. Zajištěna je laboratorní, radiologická, ultrazvuková, radioizotopová a elektrofyziologická diagnostika. Úzce spolupracuje s ostatními jednotkami intenzivní, standardní i následné péče.
Telefon: +420 565 355 361
E-mail: vhouser@nempe.cz
Telefon: +420 565 355 362
E-mail: apreslickova@nempe.cz
Pondělí: 08:30 – 12:00 a 13:00 – 16:00 (MUDr. Syrový) - střídání s EMG
Úterý: ---
Středa: 08:00 – 12:00 a 14:00-16:00 (MUDr. Nováková)
Čtvrtek: ---
Pátek: ---
Pátek: 08:30 -12:00 a 13:00 – 15:30 (MUDr. Beranová)
K dispozici jsou dva nadstandardní pokoje, které se nacházejí v Pavilonu péče o rodinu (4.NP)
Mozková mrtvice by se dala definovat jako náhle vzniklá porucha funkce mozku, která je způsobena poškozením mozkových buněk.
Rozlišujeme ischemickou a krvácivou CMP.
Příčiny: Tato cévní mozková příhoda je způsobena poškozením mozkových buněk nedostatkem kyslíku (tzn. poškození ischemií). Tvoří asi 80% mozkových mrtvic. Mechanismus je v podstatě podobný infarktu myokardu. V tepnách zásobujících mozek, z nichž jsou nejvýznamnější krkavice, může docházet k procesu nazývaném ateroskleróza. Zúžení krční tepny samo o sobě nemívá vzhledem k dobrému cévnímu zásobení mozku významnější dopad, jenže při prasknutí aterosklerózou narušené cévní stěny se vytvoří v tomto místě krevní sraženina a ta se z krkavice proudem krve vmete do některé mozkové cévy. Hlavním rizikovým faktorem většiny ischemických mozkových příhod je tedy ateroskleróza. Kromě toho je však nutné zmínit se i o jiných příčinách, jako jsou poruchy srdečního rytmu známé jako fibrilace síní a flutter síní. Při nich vznikají krevní sraženiny v srdečních síních a odtud se uvolňují a vnikají do cév mozku. Krevní sraženiny se mohou do mozku dostat i při infekční endokarditidě. Nesmíme opomenout ani fakt, že ke vzniku ischemické mrtvice jsou více náchylní dehydratovaní pacienti vyššího věku a lidé se srážlivými stavy.
Projevy: Ischemická mozková příhoda může mít celou řadu projevů. Řadíme mezi ně ochrnutí některých částí těla (s následným úbytkem svalové hmoty) včetně typicky povislého koutku úst, bolesti hlavy, zvracení, motání hlavy, ztrátu vědomí, poruchy paměti, změny chování, demenci, organický psychosyndrom, poruchy citlivosti, poruchy zraku, dvojité vidění, ztrátu řeči, někdy i křeče a epileptické záchvaty. U imobilních pacientů dochází někdy k rozvoji inkontinence stolice.
Prevence: Ateroskleróza krkavic a jejich zúžení nebolí, může trvat dlouhodobě bez jakýchkoliv projevů a proto se jedná o onemocnění velmi závažné. Zjistit ji může lékař během prohlídky, kdy poslechne krkavice fonendoskopem a uslyší šelest. Podobně může lékař během vyšetření zjistit dosud nerozpoznanou fibrilaci síní. Samotný laik by se měl snažit bránit se rizikovým faktorům aterosklerózy a chodit poctivě na preventivní prohlídky. Stran prevence je důležité, že ischemické mozkové příhodě někdy předchází tzv. tranzitorní ischemická ataka (TIA), což lze přeložit jako dočasný záchvat ischemie. Je způsobena vmetením jen malé krevní sraženiny
z krkavice do nějaké mozkové cévy. Tato malá sraženina je naším tělem rychle rozpuštěna a její účinky jsou jen dočasné. Záchvat je krátký a může mít mnoho podob, člověk velmi často ztratí zrak na jedno oko, má narušenou hybnost některé končetiny, začne mít náhlé problémy s mluvením, apod. Bohužel jsou tyto příznaky většinou nerozpoznány nebo na ně není kladen důraz.
Diagnostika: Základem určení diagnózy je neurologické vyšetření a provedení některé ze zobrazovacích metod, ideálně CT vyšetření mozku. U čerstvé ischemické mozkové mrtvice je nejprve CT bez významného nálezu, ale s odstupem několika hodin se na něm rozvine obraz mozkové ischémie. Součástí vyšetření by mělo být EKG k vyloučení fibrilace síní a podobných arytmií.
Léčba: U některých lidí je možné podat tzv. trombolýzu, což jsou sloučeniny přímo rozpouštějící krevní sraženiny. Tyto léky mají nicméně efekt pouze tehdy, pokud jsou podány brzy po prvních projevech mrtvice a navíc mohou mít závažné vedlejší účinky – nejsou tedy určeny pro každého. Většina pacientů je léčena klidem na lůžku, hydratací a léky na ředění krve. Tíže postižení se může výrazně snížit časnou usilovnou rehabilitací.
Příčiny: Krvácivé CMP tvoří asi jen 20% všech mrtvic, jsou však mnohem vážnější než ischemické CMP. Krvácivé mozkové příhody jsou určitým podtypem krvácení do hlavy a jsou způsobeny přímo prasknutím cévy v mozku, proud krve se vyvalí ven a mechanicky poškodí okolní mozkové struktury. Základní příčinou je dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak, který je v narušení malých mozkových cév nejvýznamnější. Svou roli hrají někdy i genetické predispozice spojené s vrozeným oslabením cévních stěn mozku. Stěny těchto cév se vlivem třeba i normálního krevního tlaku začnou vydouvat a vznikají výchlipky nazývané aneurysmata. Stěny těchto aneurysmat snadněji praskají a vzniká velmi nebezpečná forma krvácivé CMP.
Projevy: Příznaky se obvykle zásadně neodlišují od ischemické mrtvice, nicméně je tu jeden rozdíl. Pokračující krvácení může způsobit vznik nitrolebního tlaku, který může člověka snadno usmrtit.
Diagnostika: Kromě neurologického vyšetření je základem diagnózy CT vyšetření mozku, které krvácení objeví. Doplnit lze i CT angiografii mozku, která odhalí případné krvácející aneurysma.
Léčba: U většiny lidí postačuje klid na lůžku, monitorace krevního tlaku a zabránění jeho výkyvům (vadí i příliš vysoký, i příliš nízký tlak). Z léků je dále možno podávat přípravky proti otoku mozku. Pokud je zdrojem krvácející aneurysma, je možné zastavit krvácení endovaskulárním nebo neurochirurgickým zákrokem.
Roztroušená skleróza je tzv. autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění vznikají, když náš imunitní systém začne vytvářet protilátky proti některým tkáním našeho těla.
Roztroušená skleróza se častěji vyskytuje u žen (což je pro většinu autoimunitních nemocí typické), postiženi však mohou být i muži.
Příčiny: V případě roztroušené sklerózy jsou cílem agresivních imunitních reakcí vlákna centrálního nervového systému (mozek a mícha). Dochází k poškozování vláken a zejména ke ztrátě jejich obalů (tyto obaly jsou tvořeny tzv. myelinem a proces se tedy nazývá demyelinizace). Příčiny vzniku nejsou dodnes zcela jasné, ale zdá se, že jej může takto vyprovokovat nějaká virová infekce, stres, nesprávný životní styl aj.
Průběh: V průběhu onemocnění se nejčastěji střídá období ataky (náhlého zhoršení stavu) s obdobím klidu nebo dokonce obdobím mírného zlepšení. Bývá to proto, že obaly nervových vláken poškozené během ataky mohou v klidovém období mírně regenerovat. Existují bohužel i formy s neustálým pomalým nebo i rychlým zhoršováním a postupnou invalidizací. Nemoc se může hodně zhoršit při jiném nezávisle probíhajícím onemocnění, např. při infekci.
Projevy: Projevy jsou pestré. Jedním z prvních příznaků, často u mladých lidí, je zánět očního nervu. Ta se projeví bolestivostí oka při pohybech, mžitky, rozmazaným viděním nebo poruchou barvocitu. Tento stav se většinou sám upraví.
Postupné poškozování nervových vláken a ztráta jejich myelinových obalů působí poruchy přenosu signálů mezi jednotlivými centry v mozku a mezi mozkem a zbytkem těla. Postupně proto vznikají poruchy hybnosti (snižování schopnosti pohybovat končetinami, poruchy chůze, třes), citlivosti (snížení citlivosti v různých částech těla, pocity brnění v končetinách aj.), poruchy sexuálního rázu (poruchy erekce u mužů, suchost vaginální sliznice u žen) a relativně často i močová inkontinence. Roztroušenou sklerózu provází silná únava a mohou být přítomné psychické změny. Výše uvedené faktory snižují výkonnost člověka a mohou ho i zcela invalidizovat.
Diagnostika: Podezření na roztroušenou sklerózu můžeme získat z klinických příznaků postiženého a rozhodně bychom měli doporučit vyšetření neurologem. Kromě fyzikálního neurologického vyšetření se obvykle provádí magnetická rezonance mozku a případně i vyšetření mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí, kde mohou být nalezeny charakteristické změny. Na EMG vyšetření se může objevit zpomalení vedení signálu nervovými vlákny.
Léčba: Léčbu určuje neurolog. V akutních fázích nemoci se mohou podávat vyšší dávky kortikoidů. To jsou silné protizánětlivé léky, které mají bohužel při dlouhodobějším užívání mnoho vedlejších účinků. Při dlouhodobé terapii se obvykle podávají imunosupresiva a případně i preparáty biologické terapie.
Prognóza se u jednotlivých pacientek (pacientů) dost liší, závisí na individuálním průběhu nemoci. Pomalu postupující onemocnění, u nějž jsou navíc přítomná období klidu má prognózu mnohem lepší než nějaká rychle probíhající forma.
Elektroencefallografie je neurologická vyšetřovací metoda, pomocí které lze sledovat aktivitu mozku. Nervové buňky si mezi sebou předávají signály pomocí změn elektrického napětí. Změny elektrického napětí se v malé míře propagují až na povrch hlavy, kde jsou registrovány citlivými elektrodami a zaznamenány do grafu. Sestra Vám na hlavu nasadí speciální čepici, která obsahuje většinou 19 elektrod. Pak se položíte na lehátko a budete připojeni k přístroji. Během vyšetření Vás sestra několikrát vyzve otevřít a zavřít oči, dýchat ústy, nosem. Celé vyšetření trvá asi 40 minut, je nebolestivé a nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Vyšetření objednává neurolog a je k němu potřeba mít vyplněnou žádanku. Výsledek vyšetření je k dispozici s odstupem času, po popisu lékařem, který má pro tuto činnost odbornou specializaci. EEG má využití především v diagnostice epilepsie a poruch spánku.
Technické provedení: sestra Martina Skočdopolová
Popis EEG vyš.: MUDr. Marie Kapinusová
Vyšetření zvané elektromyografie, se používá k diagnostice poruch centrálního i periferního nervového systému, včetně svalů, napomáhá rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.
Správnost vedení periferních nervů se provádí pomocí elektrické stimulace, přiložením stimulační elektrody na kůži – obvykle na končetinách. Vyšetření není příjemné, nicméně není problém ho vydržet.
Jako druhá část vyšetření se provádí elektromyografie jehlová. Jehlová elektroda se zavede do příslušného svalu vpichem. Této metody se není také třeba obávat, jelikož elektrody jsou velmi tenké, tenčí než běžné injekční stříkačky. Častými návštěvníky naší laboratoře jsou lidé s brněním prstů, tedy pacienti s nemocí zvanou syndrom karpálního tunelu. Tyto potíže jsou způsobeny útlakem středního nervu vazem v okolí zápěstí. Po ukončení vyšetření Vám bude předán výsledek a zpráva pro ošetřujícího lékaře, kde jsou uvedeny jednotlivé parametry provedeného měření a celkové shrnutí nálezu ve vztahu ke klinickým obtížím.
V rámci naši EMG laboratoře je u indikovaných pacientů prováděna i aplikace botulotoxinu. Léčba botulotoxinem vede ke zlepšení hybnosti pacientů např. po prodělané cévní mozkové příhodě. K aplikaci botulotoxinu dochází již po vyčerpání léčebných, medikamentózních i rehabilitačních možností. Botulotoxin se aplikuje do spastických svalů a může tak zabránit vzniku kontraktur. Tato léčba je finančně náročná a vyžaduje klinické zkušenosti s tímto typem léčby. Nicméně přináší zlepšení jak nemocným, tak jejich blízkým, ale i uspokojení lékařů, jenž se tímto typem léčby zabývají.
Vyšetření provádí: MUDr. Jan Syrový (za asistence sestry Bc. Petry Hromádkové)
Pomocí této metody zjišťujeme stav cév, které zásobují mozkovou tkáň. Jedná se o moderní neinvazivní diagnostiskou metodu. K vyšetření je využíváno ultrazvukové vlnění. Diagnostikujeme přítomnost aterosklerotických plátů v oblasti krčních tepen, zachycujeme hemodynamicky významné stenózy ( zúžení) vyšetřovaných tepen. Vyšetření slouží především při prevenci a diagnostice cévních mozkových příhod. Výsledek budete znát hned po vyšetření. Nález odevzdáte svému praktickému lékaři. V případě pozitivity vyšetření, bude problém řešen lékařem neurologem, který Vám ultrazvuk prováděl. Doporučení k UZ vyšetření může dát odborný i praktický lékař na základě telefonické domluvy a následném objednání. K vyšetření není nutná žádná speciální příprava, pouze doporučujeme sundat šperky na krku.
Vyšetření provádí: MUDr. Jan Foltin
Chystáte se do nemocnice poprvé? Žaludek se vám při této myšlence lehce svírá, a tak trochu nevíte do čeho jdete? Tak neváhejte a přečtěte si následující rady. Připravili jsem pro vás malé seznámení s tím, jak bude váš pobyt na neurologickém oddělení v Pelhřimově probíhat a doufáme, že vám pomůžeme zahnat zbytečné obavy. Tak tedy stres a obavy nechte doma.
Na oddělení vám bude přiděleno lůžko a budete informováni kdo je vaším ošetřujícím lékařem. Sestra vás seznámí se všemi informacemi provozu oddělení.
Šperky, větší obnos peněz apod. ponechte doma. V případě, že jste si je do nemocnice vzal(a), odevzdejte je proti potvrzení sestře, při přijetí na lůžkové oddělení. Budou vám uloženy do centrálního nemocničního trezoru. Notebook můžete na oddělení používat (wifi k dispozici). Upozorňujeme však ale, že není v možnostech personálu zabezpečit váš majetek proti ztrátě, zcizení či poškození.
Informujte lékaře o všech lécích, které v současné době užíváte. Vezměte si je s sebou a odevzdejte po příchodu na oddělení zdravotní sestře. Váš ošetřující lékař rozhodne, zda je zařadí do spektra léků, které vám budou podávány během nemocniční léčby. Neužívejte žádné léky, o kterých není informován váš ošetřující lékař. Veškeré léky budete dostávat v přesných dávkách a časech sestrou. Při propuštění do domácího ošetřování vám budou léky, které jste si přinesli vráceny.
Předepsaná dieta je nedílnou součástí léčby. Vaši dietu předepisuje ošetřující lékař s ohledem na vaše onemocnění. Diety jsou připravovány odbornými dietologickými pracovníky. Strava přichází na oddělení již připravená přesně pro vás, formou tabletového (uzavřeného) systému. Během léčby je zakázáno konzumovat alkohol. Donesené potraviny, máte možnost si uložit do ledničky. Je nutné si je popsat jménem a datem, kdy jste jídlo do ledničky vložili. Upozorňujeme, že krájené uzeniny mají trvanlivost pouze 24 hodin.
Je všeobecně udáváno jako rizikový faktor při vzniku mnoha onemocnění. V rámci prevence, léčby nemocí a výchovy ke zdravému způsobu života je v celém areálu nemocnice, tedy i na našem oddělení kouření zakázáno.
Vaše civilní oblečení a zavazadla budou uloženy přímo na oddělení na určeném místě – v šatně pacientů. Osobní prádlo si můžete ponechat ve vašem stolečku u lůžka.
Při propuštění budete informovaní svým ošetřujícím lékařem o dalším doporučení na léčení a obdržíte písemnou propouštěcí zprávu pro vašeho praktického lékaře.
Telefonické informace lze podávat pouze kontaktní osobě po sdělení hesla.
Rehabilitace je dlouhodobá činnost, která pomáhá pacientovi k co nejlepšímu návratu do života. Nikdo na jejím začátku netuší, jak se bude vyvíjet, jak úspěšná bude. Pacient se u nás setkává již v prvních dnech po prodělané CMP s rehabilitací, přestože často velmi málo vnímá a spolupracuje. Jde nám zejména o snahu zachovat hybnost postižených končetin na úrovni před mozkovou příhodou.
RHB by měla začít co nejdříve. Je to nesmírně důležité zejména z důvodů zachování dobré hybnosti, ale také k zabránění nežádoucích projevů jako jsou kontraktůry, spasmy svalů, nesprávné pohybové stereotipy. Je třeba cvičit vytrvale, protože se neví kdy začne být pacient schopen spolupracovat. Naše fyzioterapeutka tyto zásady zná velmi dobře, bohužel ale má omezený čas a pacient zpravidla není jediný, o kterého je třeba pečovat. Přestože nejste odborníky, provádějte, když přijdete na návštěvu jednoduché cviky s vaším milovaným blízkým. Naše fyzioterapeutka po předešlé domluvě vám ráda podá odbornou instruktáž.
Tyto pravidla platí i pro logopedickou péči, protože včasný nácvik řeči je nezbytný. Jde totiž o velmi složitou životní situaci, kdy váš blízký trpí na podkladě CMP poruchou řeči. Jedná se o poruchu produkce řeči (pacient rozumí, ale nekomunikuje), poruchu porozumění (pacient řeč produkuje, ale mluvenému slovu nerozumí), velmi často se setkáváme s poruchou řeči totální (pacient nemluví, ani nerozumí), je tedy nezbytně nutné přistupovat k takovému člověku velmi lidsky a s dostatečnou empatií.