Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O nemocnici > Historie

Historie

Nemocnice přehledně

Dějiny nemocnice v datech

  • 27. 6. 1903 – otevření nemocnice
  • 1904 – 1929 – monoprimariátová nemocnice (chirurgie) primář MUDr. Ferdinand Ehler
  • 1929 – 1963 – primář MUDr. Jaroslav Pujman
  • 1937 – založení interního oddělení – primář MUDr. Karel Kalla st.
  • 1952 – 1990 – vznik dalších oddělení a komplementu

Výstavba na přelomu tisíciletí

  • 1982 – porodnice
  • 1984 – oddělení hematologie a transfúziologie
  • 1985 – přístavba operačních sálů
  • 1986 – dětský pavilon
  • 1988 – přístavba hlavní budovy směrem k městu
  • 1989 – pavilon ambulantních služeb
  • 1992 – prádelna
  • 1994 – stravovací provoz
  • 1995 – rekonstrukce dětského pavilonu
  • 2003 – pavilon akutní medicíny
  • 2010 – rekonstrukce hlavní lůžkové budovy
  • 2015 – rekonstrukce hematologie, transfúziologie a dialyzační jednotky
  • 2019 - centrální sklad
  • 2019 – výdejna léků v hlavní lůžkové budově
  • 2021 – modernizace urgentního příjmu
  • 2022 – modernizace budovy ředitelství
  • 2023 - pavilon péče o rodinu

Významná data

  • 1. 1. 1992 – Městská nemocnice Pelhřimov
  • 1. 1. 2000 – Okresní nemocnice Pelhřimov
  • 1. 1. 2003 – nestátní zdravotnické zařízení Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace

Organizace

Ředitelé nemocnice v novodobé historii

  • 1990 – 1995: MUDr. Jan Lisa
  • 1996 – 2000: MUDr. Zdeněk Hejduk
  • 2000 – 2010: Ing. Pavel Hrala
  • 2010 – 2020: Ing. Jan Mlčák, MBA
  • 2020 – 2022: Mgr. Ing. Michal Kozár, MBA (pověřen vedením nemocnice po dobu výkonu veřejné funkce Ing. Jana Mlčáka, MBA )
  • 2022 - dosud: Ing. Jan Mlčák, MBA

Historie Nemocnice Pelhřimov v letech 1903 – 1990

Nejstaršími zdravotnickými a pečovatelskými zařízeními ve středověké Evropě – tedy i u nás – byly špitály a chudobince. První zpráva o špitálu v Pelhřimově pochází z roku 1431. Špitál tehdy byl vlastně útulkem pro chudé a nešlo v něm tedy o nějakou léčebnou péči, spíše o jakousi obecní lázeň s dochovanou lázeňskou taxou za mytí, pouštění žilou, sázení baněk a holení. Až v roce 1708 působil v Pelhřimově první vystudovaný lékař Karel Josef Málek. Po něm roku 1742 měšťanský chirurg Augustin Fuchs. Na počátku vlády Marie Terezie v roce 1742 zakoupila obec ve slepé uličce U Splavu dům pro raněné a nemocné vojáky. V roce 1751 byl tento vojenský špitál přeměněn na měšťanský špitál pro chudé občany (později nemocnice chudých pelhřimovských). V roce 1839 se nemocnice přestěhovala do větší budovy v Solní ulici. Zde již měla 16 lůžek.

Dne 16. června 1862 za působení ošetřujícího lékaře MUDr. Františka Kralerta byla prohlášena Všeobecnou veřejnou nemocnicí. V roce 1875 byla pro nemocnici získána uvolněná budova chlapecké školy (stojící na místě dnešní městské knihovny vedle gymnázia) a tato nemocnice o 34 lůžkách zde existovala až do roku1903. V roce 1893 zemský výbor navrhl jednání o stavbě nové nemocniční budovy. Byl vyhlédnut pozemek u silnice vedoucí na Jihlavu. Po různých průtazích byl základní kámen položen na jaře roku 1901 a stavba byla dokončena 27.6.1903. Celkový pořizovací náklad včetně vnitřního zařízení byl 250.000 korun. Nemocnice měla 64 lůžek a dalších 16 lůžek v infekčním pavilonu.

Na primáře nové monoprimariátové nemocnice byl ze 6 uchazečů vybrán dne 11.5.1904 první asistent chirurgického oddělení v Brně, rajhradský rodák MUDr. Ferdinand Ehler (1874-1934), který v Pelhřimově působil plných 25 let. Byl vyhledávaným chirurgem a proslavil se na svou dobu ne zcela běžnými operacemi žaludku. Ročně bylo hospitalizováno v průměru 1200 pacientů. V průběhu let nechal MUDr. Ehler zrušit 10 lůžek, aby se uvolnilo místo pro rentgenový přístroj, operační sál, chirurgickou ambulanci, sloužící personál, lékaře, správce, apod. Významně chybělo samostatné pracoviště pro interní pacienty, oddělení žen a mužů, teplá voda a další.

Od 1.9.1929 začal v pelhřimovské nemocnici pracovat jako nástupce MUDr. Ehlera primář a ředitel v jedné osobě, rodák z Vilémovic u Třebíče, MUDr. Jaroslav Pujman (1897-1970). Získal praxi i v ostatních medicínských oborech, zejména v interně, porodnictví, pediatrii, krčním a očním lékařství. Pelhřimovská nemocnice tak získala v jeho osobě význačného chirurga a organizátora, jehož věhlas přesáhl daleko hranice okresu. Primář MUDr. Pujman směřoval veškerou svoji činnost k zajištění co nejlepší péče o nemocné, neboť středem jeho zájmu byl především pacient. Dokladem jeho organizačních schopností byla skutečnost, že za dobu jeho vedení nemocnice byl přistaven trakt k chirurgickému oddělení, administrativní budova, stravovací provoz, prádelna a kotelna. Nemocnice měla v té době již 300 lůžek.

Rozvoj medicíny, rostoucí počet nemocných s interními nemocemi, kteří byli léčeni v nemocnici, a každoročně propukající infekční nemoci často s komplikacemi – to vše vedlo l.12.1937 k založení interního oddělení. Od počátku až do roku 1971 jej vedl obdivuhodných 33 let primář MUDr. Karel Kalla st. (1900-1980). Ke dni 1.1.1952 byly všechny zdravotnické složky v okrese sloučeny, vznikl Okresní ústav národního zdraví a byla zavedena bezplatnost všech zdravotních služeb.

Postupně zahajovala svou činnost další oddělení

  • v roce 1952 dětské – primářka MUDr. Marie Woydinková,
  • v roce 1954 gynekologicko-porodnické – primář MUDr. Jaroslav Uchytil,
  • v roce 1960 otorinolaryngologické – primář MUDr. Jan Makovička,
  • v roce 1960 tuberkulózy a respiračních nemocí – primář MUDr. Vincenc Rous,
  • v roce 1969 neurologické – primář MUDr. Hynek Klemens,
  • v roce 1970 ortopedické – primář MUDr. Miloslav Dýšek,
  • v roce 1970 interní II – primářka MUDr. Marie Balíková,
  • v roce 1972 anesteziologicko-resuscitační oddělení – primář MUDr. Josef Kubík,
  • v roce 1975 léčebna pro dlouhodobě nemocné – primář MUDr. Jan Sedlák,
  • v roce 1981 radioterapeutické – primář MUDr. Jaromír Kořínek,
  • v roce 1990 urologické – primář MUDr. Jaromír Pangrác.

Zároveň vznikala společná vyšetřovací a léčebná oddělení, tzv. komplement

  • v roce 1960 rentgenové pracoviště – primář MUDr. Karel Kupec,
  • v roce 1960 patologicko-anatomické oddělení – primář MUDr. Jan Studený,
  • v roce 1962 rehabilitační oddělení – primář MUDr. Ivo Balík,
  • v roce 1963 laboratorní oddělení – primář MUDr. Karel Kalla, ml.,
  • v roce 1977 oddělení nukleární medicíny – primářka MUDr. Věra Švejnohová,
  • v roce 1989 oddělení lékařské mikrobiologie – primářka MUDr. Ludmila Hillová.

V roce 1974 se stala pelhřimovská nemocnice nemocnicí II. typu a měla na tehdejších 8 lůžkových odděleních průběžně 408 - 500 lůžek. V 80. letech minulého století došlo v areálu nemocnice k další výstavbě. Byla postavena nová porodnice (1982), oddělení hematologie a transfuzní služby (1984), byly přistaveny operační sály (1985), vybudován dětský pavilon (1986), provedena přístavba hlavní budovy směrem k městu (1988) a do provozu byl uveden pětipodlažní pavilon ambulantních služeb (1989).

Nemocnice v letech 1991-2003

V průběhu druhého pololetí roku 1991 se v ČSFR začalo připravovat zrušení okresních ústavů národního zdraví. OÚNZ Pelhřimov zanikl po kompletní delimitaci veškerého majetku k 31.12.1991 a počínaje dnem 1.1.1992 byla zřízena Městská nemocnice Pelhřimov jako samostatná příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem byl Okresní úřad Pelhřimov. Měla 454 lůžek a její řízení převzal MUDr. Jan Lisa, který byl do funkce ředitele jmenován na základě výsledků výběrového řízení v roce 1990. Postupně byl zprivatizován celý komplex bývalé polikliniky. Od ledna 1993 začali postupně provozovat soukromou praxi zubní lékaři, praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost a někteří odborní lékaři.

Od 1.1.2000 změnila pelhřimovská nemocnice název na „Okresní nemocnice Pelhřimov“ (ON Pelhřimov). Z významných investičních akcí této doby nutno připomenout dokončení výstavby prádelny v lednu 1992 nákladem 17 mil. Kč, která slouží potřebám nemocnice i komerčním účelům. V říjnu 1994 pak byla dokončena výstavba nového stravovacího provozu s moderní technologií a výpočetní technikou v celkových pořizovacích nákladech 71 mil. Kč a v roce 1995 rekonstrukce dětského pavilonu.

V důsledku reorganizace státní správy se nemocnice stala od 1.1.2003 nestátním zdravotnickým zařízením spravovaným Krajským úřadem Jihlava. Nese název Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace. Má 9 lůžkových oddělení s celkovou kapacitou 351 lůžek, 10 odborných nelůžkových a komplementárních pracovišť, dále ústavní lékárnu, zdravotnickou záchrannou službu, pečovatelskou službu, domácí ošetřovatelskou péči a 49 odborných ambulancí. V nemocnici pracuje k 30.6.2003 celkem 712 zaměstnanců, z toho 96 lékařů a 349 zdravotních sester. V roce 2002 bylo hospitalizováno 14.551 pacientů, v odborných ambulancích a komplementu provedeno 368.601 ošetření – vyšetření. Na zajištění provozu vynaložila Nemocnice Pelhřimov náklady ve výši 364.508 tis. Kč. Management nemocnice tvoří ředitel, jeho zástupce – šéflékař a pětičlenné užší kolegium jako poradní sbor ředitele.

Pavilon akutní medicíny

Dne 2. 3. 2002 byl položen základní kámen k výstavbě pavilonu akutní medicíny. Ta byla zahájena v dubnu 2002. Slavnostní otevření se konalo 18. 12. 2003. Pavilon má 4 nadzemní podlaží. V prvním jsou umístěny centrální šatny a oddělení nukleární medicíny, ve druhém chirurgické a ortopedické ambulance, urgentní příjem, dva sálky pro menší zákroky a detašované pracoviště radiodiagnostického oddělení. Ve třetím nadzemním podlaží se nachází anesteziologicko-resuscitační oddělení s jednotkami intenzivní péče chirurgických i interních oborů, ve čtvrtém jsou umístěny 4 operační sály a centrální sterilizace. Součástí budovy jsou i technické provozy, nutné pro provoz objektu.

Nemocnice v letech 2004 – 2010

Toto období je charakterizováno modernizací zdravotnické techniky, rekonstrukcí hlavní lůžkové budovy a získáním akreditace nemocnice podle národních akreditačních standardů. Potřeba modernějšího a dokonalejšího zařízení vedla v roce 2005 ke koupi spirálního CT přístroje v ceně téměř 23 milionů Kč, který byl uveden do provozu 15. 9. 2005. Jsou na něm vyšetřováni pacienti ze všech oddělení a ambulantní pacienti z celé spádové oblasti.

Další velkou investicí do přístrojového vybavení bylo pořízení dvouhlavé gamakamery SPECT za 17 mil. Kč, kterou bylo dovybaveno oddělení nukleární medicíny. Nová gamakamera byla zprovozněna 15. 3. 2006. Tato diagnostická jednotka slouží k vyšetření funkce tělesných orgánů, zejména pak při prevenci a léčbě nádorových onemocnění a ischemické choroby srdeční. V letech 2007 – 2009 činily náklady na zdravotnickou technologii a ostatní investice 43.093.472 Kč.

Rekonstrukce hlavní lůžkové budovy Jednou z nejvýznamnějších investičních akcí za celou dobu existence nemocnice se stala rekonstrukce hlavní lůžkové budovy. Jednalo se o velmi technicky a organizačně náročnou přestavbu s cílem vytvořit prostředí, které by po všech stránkách vyhovovalo soudobým požadavkům a zlepšilo hotelový komfort pro pacienty i sociální zázemí pro zaměstnance. Na základě projektu bylo v prosinci 2006 schváleno stavební povolení. V roce 2007 byla zpracována projektová dokumentace pro provedení stavby.

Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo postup k zajištění financování a k zahájení stavby v průběhu roku 2008. Základní kámen byl položen 23. 7. 2008 a celkové náklady dosáhly výše 476 mil. Kč. 30% nákladů je z dotace EU a 70% hradí Kraj Vysočina. Pořízení zdravotnické technologie stálo 128 mil. Kč. V první etapě bylo přistoupeno k rekonstrukci objektu směrem do města, k rozsáhlým terénním úpravám a přístavbě kotelny. Během ní došlo za provozu k rekonstrukci části radiodiagnostického oddělení a vybudování tří podlaží lůžkových jednotek, včetně potřebného zázemí. Bylo vybudováno celkem 24 třílůžkových pokojů, které mají samostatné hygienické buňky s WC a sprchou. Jsou vybaveny novými postelemi a nočními stolky. Každý pacient má na pokoji vlastní uzamykatelnou skříňku na osobní věci, na každém pokoji je lednička a televizor. Na každé lůžkové stanici je vybudována vyšetřovna a zázemí pro sestry. Na všech stanicích jsou místnosti pro očistu pacienta, vybavené sprchovacím lůžkem pro imobilní pacienty. V 5. nadzemním podlaží bylo vybudováno zázemí pro personál nemocnice, šatny, inspekční pokoje a technické zázemí budovy. První etapa byla dokončena Lůžkové oddělení po rekonstrukci 31. 5. 2009 a slavnostně otevřena 17. 6. 2009.

Poté pokračovala 2. etapa, tj. část směrem do areálu nemocnice. Součástí této etapy byla i digitalizace radiodiagnostického oddělení, včetně detašovaného pracoviště v pavilonu akutní medicíny. Rekonstrukce této části byla dokončena 19. 4. 2010. Časově bezprostředně navázala rekonstrukce poslední části budovy – té nejmenší s termínem dokončení k 31. říjnu 2010. Dokončení celé rekonstrukce přineslo i definitivní umístění jednotlivých oddělení, včetně komplexního zázemí. V nemocnici zůstává zachován celkový počet 350 lůžek. Navíc je přistaveno 5. nadzemní podlaží, které bude sloužit pro provozní zázemí, tj. šatny, inspekční pokoje, technické a provozní zajištění budovy.

Využití objektu

  • v 1. nadzemním podlaží je radiodiagnostické oddělení, blok příjmu pacienta, interní ambulance, provozní a technické zázemí, infocentrum,
  • ve 2. nadzemním podlaží septická chirurgie, urologie a interní oddělení,
  • ve 3. nadzemním podlaží kompletně interní oddělení,
  • ve 4. nadzemním podlaží aseptická chirurgie a ortopedie,
  • v 5. nadzemním podlaží inspekční pokoje, šatny, technické a provozní zázemí budovy, velká zasedací místnost.