Chirurgické oddělení Nemocnice Pelhřimov poskytuje komplexní chirurgickou péči ambulantní a na lůžkách nemocnice v rámci všeobecné, břišní, cévní chirurgie a traumatologie. Pro nemocné s náhlým chirurgickým onemocněním máme otevřenou chirurgickou ambulanci s nepřetržitým provozem.
Lékaři chirurgického oddělení poskytují péči ve všeobecné ambulanci a specializovaných poradnách (cévní, mammární, koloproktologická, traumatologická, ambulance miniinvazivní chirurgie, ambulance chronických ran a ambulance chorob ruky). Odbornou péči stomikům zde poskytují rovněž dvě plně erudované „stoma-sestry“.
Naši lékaři mají ve spolupráci s ostatními kolegy k dispozici pět špičkově vybavených centrálních operačních sálů nemocnice. Pod chirurgické oddělení také patří zajištění péče na Jednotce intenzivní péče chirurgických oborů, která má 9 lůžek.
Mezioborové indikační onkochirurgické komise (koloproktologická a mamární) se schází jednou týdně nebo dle aktuální potřeby (zastoupení: onkolog, onkochirurg, zástupce oddělení zobrazovacích metod, gastroenterolog, ošetřující lékaři…). Protokolárně stanovuje dle veškerých nálezů optimální léčebný postup a dobu i typ operace.
Všechny ambulance i oddělení mají možnost akutních i plánovaných vyšetření v rozsáhlém a moderně vybaveném komplementu Nemocnice Pelhřimov - biochemická, hematologická a mikrobiologická laboratoř, RTG včetně ultrazvukových přístrojů a spirálního CT, izotopová vyšetření včetně SPECT.
Chirurgické oddělení má akreditaci I. a II. stupně pro vzdělávání lékařů v chirurgii a akreditaci I. stupně pro traumatologii.
Telefon: +420 565 355 201
E-mail: kkrikavaml.@nempe.cz
Telefon: +420 565 355 202
E-mail: hpeliskova@nempe.cz
Základ nynější staré budovy Okresní nemocnice v Pelhřimově byl položen v roce 1904, kdy byla postavena tzv. „nová nemocnice“. Tehdy měly nemocnice pouze jednoho primáře, kterým byl zpravidla chirurg.
Byl vypsán konkurz na místo chirurga s platem 1000 K. Ze šesti uchazečů byl zvolen 11. května 1904 MUDr. Ferdinand Ehler z Rajhradu na Moravě, žák profesora Maydla, první asistent chirurgického oddělení brněnské nemocnice. Byl všeobecně a chirurgicky vzdělán, zajímavé nové případy publikoval v českém písemnictví i ve Vídni v Medzinische Wohenschift. Přes své jméno byl zaníceným Slovanem. Odešel dobrovolně léčit na balkánské bojiště a brzy přeběhl do ruského zajetí. V jeho nepřítomnosti Pelhřimovská nemocnice sloužila také jako lazaret pod vedením německého lékaře Dr. Isensee. MUDr. Ehler v roce 1929 odešel po 25 letech aktivní služby do penze a byl mu propůjčen čestný titul „zdravotního rady“. Shodou okolností s jeho odchodem a v souvislosti se zvyšujícími se nároky a s postupujícím časem proběhla v r. 1928 zemská zdravotní inspekce.
V jejím důsledku byl vypracován rekonstrukční plán, podle něhož vedle jiných mělo být rozšířeno chirurgické oddělení. Starosta s nově jmenovaným okresním lékařem MUDr. Kuncekem se obrátili ve věci konkurzu na místo primáře na MUDr. Horna z chirurgie z jihlavské nemocnice. Ten doporučil svého asistenta MUDr. Jaroslava Pujmana. Žadatelé vyzvali MUDr. Horna, aby se přihlásil mezi 14 uchazečů do konkurzu na místo primáře chirurgického oddělení. MUDr. Jaroslav Pujman splňoval jako jediný požadavky na umění v chirurgii, interním lékařství, porodnictví, očním lékařství a otorinolaryngologii i pediatrii. Proto byl 2. srpna l927 vybrán za primáře. Byl odchovancem prim. Horna a prof. Kukuly z pražské chirurgické školy. Primář Pujman celý svůj život zasvětil organizaci a přestavbám, stal se z něho věhlasný lékař, za nímž dojížděli nemocní zdaleka. Svou pílí a houževnatostí, železnou kázní, úžasným životním elánem překročil daleko rekonstrukční plán z roku 1928. Spolu s internistou prim MUDr. Karlem Kallou vybudoval z pelhřimovské nemocnice znamenitý ústav, daleko a široko známý svými výsledky. Prim. Ehler zemřel 11. července l934. Byl pohřbem v rodišti v Rajhradě, a jak vzpomíná prim. Pujman, starosta J. Hrubant, který hodnotil zásluhy a život prim. Ehlera, zaměňoval jméno prim Ehlera za jméno primáře nového. Proto primář Pujman zmiňuje, že byl vlastně pohřben dříve, než stačil přestavbu dokončit. Bylo vybudováno chirurgické oddělení s 30 lůžky a sálem septickým i aseptickým v patrech nad sebou. Další přestavby se Pelhřimov dočkal v devadesátých letech. Paralelně se starou budovou z dvacátých let byl vybudován pavilon moderně pojímající operační komplex pro všechny operační obory. Lůžka byla ponechána v původní budově.
V letech 1918- 1926 byl do funkce primáře nemocnice – monoprimariátu postaven MUDr. Ferdinand Ehler, známý jako výborný operatér, zejména v břišní chirurgii a to oblasti jater a žlučových cest. Dalším široko známým pelhřimovským primářem byl v letech 1928-1963 MUDr. Jaroslav Pujman. Do Pelhřimova přišel na základě konkursního řízení z Jihlavy od prim. Horna. Současně v tehdy monoprimariátní nemocnici vykonával funkci lékařského ředitele. Zahájil rozsáhlé stavení úpravy a přestavbu nemocnice. Byl zručným a odvážným operatérem v oblasti břicha, jehož pověst přesahovala daleko hranice okresu. Prováděl krom jiného resekce žaludku. V této době, jak bylo zvykem, byly v jeho zájmu i operace gynekologické, ale i výkony spadající do ORL. Byl znám jako výborný diagnostik. Z funkce ředitele postupně doplnil primariáty v nemocnici. V Jihlavě poznal MUDr. Karla Kallu st., jako přednostu interního oddělení, MUDr. Jaroslava Uchytila z gynekologicko-porodnického oddělení rovněž z Jihlavy, MUDr. Makovičku, ortorinolaryngologa z Pardubic a MUDr. Karla Kupce na RTG oddělení z Jihlavy. Z lékařů na jeho oddělení pracujících se stali MUDr. Tichý a MUDr. František Květoň primáři chirurgie v Pelhřimově, MUDr. Stropnický primářem chirurgie v Sokolově.MUDr. Vratislav Tichý vedl chirurgické oddělení v letech 1963-1978. Dostudoval po válce v r. 1945, byl zástupcem prim. Pujmana, po určitou dobu vedl jako zastupující prim. chir. oddělení v Dačicích. Byl podle pamětníků velmi zručný, noblesní v jednání. Operace v dutině břišní rozšířil o výkony na štítné žláze. Za jeho vedení byla vyčleněna lůžka a lékaři pro vznik ortopedického oddělení v roce 1970. Do vedení nastoupil prim MUDr. Dýšek ze Zlína. Z jeho žáků se stali MUDr. Vladimír Červ primářem chirurgického oddělení v Žilině a MUDr. Jiří Toman se stal primářem chir. oddělení a lékařským ředitelem nemocnice v Poličce.
Po MUDr. Tichém nastoupil na primariát v roce 1978 MUDr. František Květoň a ve funkci setrval do roku 1984. Byl energickým lékařem, rozšířil spektrum výkonů na chirurgickém oddělení, zejména v traumatologii, cévní a plastické chirurgii.
Od roku 1984 do roku 2003 vedl oddělení primář MUDr. Karel Křikava st., CSc. Za jeho nevšední podpory se kontinuálně zvyšovala chirurgická erudice a kvalifikace lékařů oddělení, kteří pod jeho vedením a spolu s ním dále rozšiřovali škálu prováděných výkonů v jednotlivých podoborech (břišní chirurgie, traumatologie, plastická chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, chirurgie štítné žlázy, miniinvazivní chirurgie). Pro pozice primářů chirurgických pracovišť regionu vychoval 4 lékaře. To kromě jiného svědčí o jeho pedagogických kvalitách. Prim. Křikava pracoval jako externí učitel na 3. Lékařské fakultě UK. Zásadním počinem v době jeho působení bylo vybudování JIP chirurgických oborů, což nebývale pozvedlo možnosti a úroveň práce jak samostatné chirurgie, tak ortopedie a dalších příbuzných oborů. Dlouhá léta pracoval ve výboru České chirurgické společnosti, v redakční radě Rozhledů v chirurgii a v orgánech ČLK. Je skvělým propagátorem a reprezentantem svého oboru směrem k laické tak odborné veřejnosti.
Za vedení primáře Křikavy došlo také k odštěpení zatím posledního oboru od chirurgie. Byla to urologie v roce 1990, kde se stal prvním primářem MUDr. Jaromír Pangrác.
V roce 2003-2008 vedl oddělení MUDr. Miroslav Zahálka, zručný chirurg, erudovaný v traumatologii, rozvinul laparoskopickou onkochirurgii, zasloužil se o zavedení nových implantátů do traumatologické operativy.
Od roku 2009 do data vydání vede oddělení MUDr. Karel Křikava ml.