Přejde-li u pacientů v paliativní péči jeho nemoc a tedy i jeho život do konečné fáze, nevyhnutelně začnou vyvstávat otázky ohledně vypořádání věcí posledních. To obnáší záležitosti čistě praktické - jako správa majetku, jeho převod, vytvoření návodů na obsluhu domácnosti pro manžela, nebo řešení technických záležitostí pro manželku, dopisy pro děti, vnoučata - až tu zemřelý nebude. Ale také záležitosti v rovině vztahů - setkání s širší rodinou, loučení, někdy i náprava poškozených rodinných vazeb, či uskutečnění dlouho odkládaných sňatků.
Nemálo pacientů a jejich blízkých přemýšlí i o průběhu smrti a událostí ať již bezprostředních, nebo déle po ní. Na velké množství takových otázek jsou připraveni členové týmu Domácí paliativní péče, ale některé dotazy bývají složitější a hlavně přichází i do pohřebnictví novinky. Pozvání na menší neformální setkání k jejich zodpovězení, přijal majitel pohřební služby z Horní Cerekve- pan Michal Plechatý. Tímto mu tým paliativní péče děkuje za milou návštěvu a předání cenných rad.
V čem jsme se utvrdily?
Že nejdůležitější je, nechat o formě a průběhu pohřbu rozhodnout umírajícího. Nechce-li o tom mluvit, nebo nestihne své přání vyjádřit, pak je nejdůležitější nevolit to, co si vyloženě nepřál a opravdu hluboce se zamyslet nad tím, co by bylo nejvhodnější pro něj i rodinu. Není špatně udělat kompromis, nebo rozhodnout místo svého blízkého, když k tomu rozhodnutí dojdete s největší možnou láskou a pokorou. A jaké otázky nám nejčastěji pacienti a pečující kladou?
Je nutné sjednat pohřeb u té pohřební služby, která odvezla tělo zemřelého?
Nevyhovuje-li Vám nabídka služeb pohřební služby, kterou jste zavolali při úmrtí, není problém ji změnit. Oslovte jinou a pohřební služby si mezi sebou vše vypořádají.
Co když si zemřelý přál pohřbít v jiné části republiky?
I to pohřební služba nemá problém zajistit.
Musí mít zemřelý oblek, dámy kostým nebo šaty?
Ne, nemusí. Hlavní by mělo být přání umírajícího. Není chyba obléci zemřelému džíny a oblíbenou košili, myslivecký oblek, i do cyklistického trikotu už náš tým zemřelého oblékal. Dámám klidně dopřát oblíbené letní květinové šaty. Obecně lze říci, že straší lidé trvají na důstojnosti, kterou pro ně znamená kostým, oblek. Mladší lidé dávají přednost pohodlí a symbolice, oblíbeným činnostem a zájmům, tedy něco pro ně typické.
Musí zemřelého oblékat pohřební služba?
Může, ale nemusí. Můžete ho ustrojit sami, nebo s pomocí sestřičky Paliativní péče, která přijíždí s lékařem do domácnosti bezprostředně po úmrtí. A my to doporučujeme. Je hezké vidět svého milovaného ustrojeného do jeho oblíbeného oblečení a tak si jej pamatovat. Ženám dopřát jejich oblíbený parfém, mužům dát do kapsičky cigarety (ale klidně i naopak!) Nebo do rukou růženec, květiny z milované zahrádky, fotografie rodiny....
Lze nechat vyndat "zlaté" zuby, když mi babička kladla na srdce, abych si je nechal/a?
Ne, to nelze. Dle nynější platné legislativy jsou takové zásahy do těla zemřelého brány jako hanobení ostatků. Navíc slitiny těchto kovů nejsou již vhodné k přetavení ve šperk, jak se dělávalo dříve.
Dávají se zemřelému do rakve boty?
To je složitější. Dříve se obuv do rakve nedávala kvůli pověrám ( do nebe se v botách nechodí, nebo že by obutý nebožtík musel bloudit, dokud boty neprošlapal, až pak by došel klidu) Další aspekt je ekologický - dlouhé rozkládání bot v zemi, hoření při kremaci. Otázka obutí je ale i otázkou důstojnosti zemřelého a jeho rodiny. Takže jestliže cítíte, že by měl mít Váš blízký obuv, dejte mu ji. Stejně tak ale můžete dát babičce její oblíbené pletené ponožky, které nosila aby ji nezáblo, nebo nechat zemřelého naboso.
Co když chce nemocný nebo rodina něco "jiného"? Alternativní rozloučení pod širým nebem u řeky, ručně malovanou rakev, speciální papírové urny, originální parte s něčím typickým pro zemřelého...
Ano, trochu jiný přístup k záležitostem kolem pohřbu je v dnešní společnosti patrný. Nejdůležitější je, nebát se v pohřební službě zeptat, zařídit mohou opravdu mnohé. A často menší pohřební služby jsou k těmto záležitostem otevřenější, než ty veliké.
Mohu rozptýlit popel zemřelého kdekoli? Na jeho oblíbeném místě?
Ano, to je možné se souhlasem majitele pozemku. V případě vsypání do řeky, je vhodné informovat správce povodí. Vždy je nutné zachovat tomuto aktu pietu a důstojnost.
Kde mohu uložit urnu s popelem, mohu ji mít doma?
Pozůstalí často volí setrvání urny s popelem zemřelého doma jako formu truchlení. Po nějaký čas může pomoci, mít zemřelého takto nablízku. Jedinou podmínkou je důstojné uložení. Nedodržení je bráno jako přestupek. Máte čas se rozhodnout, jak s urnou naložit dále. Zda jí umístit do hrobu, popel rozptýlit, umístit do kolumbária...
Je rouhání, když se budeme na praktické záležitosti kolem pohřbu připravovat už za života?
Není, čím více budete připraveni, tím více budete mít prostoru na prožívání těžkých chvil, silných emocí. Hlavní je, i když to může být velmi těžké, o takových věcech s vaším blízkým hovořit, když on sám chce. Neodbývat ho jen proto, že mám strach. Většinou totiž stačí, si vašeho blízkého jen vyslechnout, nemusíte s ním vést dlouhé debaty, když se na ně necítíte.
Co o práci paliativního týmu říká pan Plechatý?
Že je znát, když o rodinu, v době nemoci jejich blízkého i při jeho úmrtí, pečuje Paliativní tým. Rodina je celkově klidnější, smířenější, ví co je potřeba, jaké jsou možnosti, zemřelý je vzorně opečováván.
Užitečné odkazy
Tereza Mašková DiS, zdravotní sestra paliativní péče