Ing. Radim Hošek: Práci, kterou každý z nás odvádí, má smysl a je ve prospěch pacientů

Do funkce ředitele Nemocnice Pelhřimov byl 3. června 2024 uveden Ing. Radim Hošek. Nový ředitel přichází s bohatými zkušenostmi a vizí, která slibuje pokračování dynamického rozvoje zdravotnické organizace. V rozhovoru se s námi podělí o své plány s rozvojem personální politiky, což je v dnešní době nedostatku zdravotnického personálu klíčové. Ing. Radim Hošek také prozradí, jaké hodnoty a principy jsou pro něj při vedení nemocnice nejdůležitější. Věříme, že jeho vize a odhodlání přinesou Nemocnici Pelhřimov další úspěšné období plné pozitivních změn a inovací.

 

Téměř 23 let svého pracovního života se pohybuji ve veřejné správě a většinu toho času přímo v oblasti zdravotnictví. Hned po maturitě jsem nastoupil na odbor sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Kraje Vysočina. Kraj v té době startoval svoje fungování, byla to doba převodu zřizovatelských funkcí zdravotnických zařízení od zanikajících okresních úřadů, doba zavádění správních činnosti ve zdravotnictví i doba snah o ekonomickou stabilitu nemocnic. Nevyhnuli jsme se v té době ani smutným příběhům v Havlíčkově Brodě a Třebíči, které nastartovaly systémové řízení kvality poskytované zdravotní péče ve všech pěti krajských nemocnicích. Byl jsem i u zrodu a dohledu nad realizací prvních velkých investic do zdravotnické infrastruktury spolufinancovaných z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Na konci roku 2010 jsem přešel na hejtmanství a zdravotnictví se stejně nevzdal. Blízká mi byla práce poradního orgánu všech hejtmanů, Komise pro zdravotnictví Rady Asociace krajů ČR, později i Komise pro IT ve veřejné správě. Do teď se podílím i na chodu Asociace krajských nemocnic, která vznikla před přibližně čtrnácti lety.

 

Dlouhodobě považuji Nemocnici Pelhřimov za zdravotnické zařízení poskytující kvalitní zdravotní péči, navíc v moderním prostředí. Je pro mě rodinou nemocnicí, ve které pracuje stabilní tým profesionálů, a která podporuje jejich vzdělávání. Rád bych proto navázal na započatý proces rozvoje organizace, pracovat potřebujeme na získávání nových kolegyň a kolegů s maximálním využití dostupných podpor i aktivní spoluprací se středními a vysokými školami. Čeká nás realizace rozpracovaných investic a diskuse o využití aktuálně prázdných prostor.  

 

Poskytování kvalitní zdravotní péče vnímám jako „kolektivní sport“. Bez provázání všech profesí v nemocnici, bez jejich spolupráce, partnerství, ani bez otevřené a empatické komunikace si neumím fungování žádného zdravotnického zařízení představit. Nezmínit nemůžu ani hospodárnost provozu, odpovědné investování a vyrovnané hospodaření.

 

Byl bych moc rád, abychom společně uměli zapracovat na komunikaci, sdílení informací napříč celou nemocnicí i zpřehlednění vnitřních procesů. Současně bychom si měli umět říkat, co se nám povedlo, na co jsme hrdí, měli bychom si umět poděkovat i se pochválit. Na druhou stranu bychom si i otevřeně měli umět říkat, co se nepovedlo, poučit se a např. sdílením dobré praxe nezdarům předcházet. A v neposlední řadě, bychom všichni měli mít stále na mysli, že práci, kterou každý z nás odvádí, má smysl a je ve prospěch pacientů.

 

Pro mě je důležitá týmová spolupráce. Jsem tedy nakloněn návrhům všech svých kolegyň a kolegů k novinkám a inovacím, které budou mít přínos pro pacienta a současně budou dávat provozní i ekonomický smysl. Všichni bychom také měli důsledně dbát i na maximální využití veškerého potenciálu technologií, které už v nemocnici máme.  

 

Neudržitelnost současné podoby systému zdravotnictví v celé ČR je zřejmá. Řadu neznámých přináší postoje státu, avizovaná úprava legislativy ve zdravotnictví i přístupy zdravotních pojišťoven. Síť lůžkové akutní zdravotní péče má na Vysočině, ve srovnání s ostatními regiony ČR, téměř ideální podobu. Tedy pominu-li, že nás v mnohém limituje neexistence fakultní nemocnice. Nemocnice kraje jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území a všechny prošly zásadními modernizacemi. Všechny, včetně naší v Pelhřimově, mají tedy jasné místo v poskytování regionální zdravotní péče.

  

Mám hodně rád hory, ať v zimě, tak v létě. Lyže, kolo i pěší turistika jsou mi proto blízké. Dalším mým koníčkem jsou stará auta a motorky. Odpočinu si tak i v garáži při odstraňování všech neduhů, které jsou s provozem veteránů spojeny. Ve svém volném čase se snažím věnovat i dobrovolnictví. Od roznosu letáků pro nedalekou neziskovou organizaci, přes sběr odpadků kolem silnic, asi nejvíc času aktuálně trávím za volantem dodávky. Od začátku války na Ukrajině, věnujeme s kolegy a přáteli přibližně jeden víkend v měsíci přepravě humanitární pomoci do Zakarpatské oblasti Ukrajiny.