ARO

Anesteziologicko resuscitační oddělení zajišťuje v nemocnici interdisciplinární péči. Jsme akreditovaným pracovištěm 1. typu.

Z anesteziologické problematiky zajišťujeme anesteziologickou a perioperační péči pro všechny operační obory, podílíme se na zmírnění bolesti a diskomfortu i u invazivních výkonů nechirurgických oborů. Snažíme se zajistit dostupnost této péče co nejširšímu množství pacientů. Anestezie zpravidla podáváme dětem od 1 roku až po anestezie pacientům v pokročilém věku s výraznou přidruženou nemocností. Poskytujeme také patřičnou pooperační péči po rozsáhlejších výkonech, kdy v prostorách „dospávacího“ pokoje pacientovi zajistíme adekvátní analgezii nebo zajistíme stabilizaci stavu před předáním zpět na lůžko operačního oddělení.

Resuscitační a intenzivní péči vyššího typu provádíme standardně na 5 lůžkách oddělení ARO s možností rozšíření kapacity až na 9 ventilovaných lůžek. Jak anesteziologická, tak intenzivní část oddělení je vybavena moderní, unifikovanou přístrojovou technikou dle patřičných standardů a požadavků na provoz. Disponujeme dvěma přístroji pro kontinuální náhradu funkce ledvin.

Zajišťujeme resuscitační péči v areálu nemocnice, včetně resuscitace novorozence.

Nejen pro nemocnici zajišťujeme školení neodkladné resuscitace a první pomoci u dospělých i dětí. V prostorách porodního sálu provádíme pravidelně praktický nácvik resuscitace novorozence.

V ambulantním provozu poskytujeme služby pro pacienty s chronickou bolestí.

• Podáváme celkové i regionální anestezie.
• Standardem pro rozsáhlejší a bolestivější operace, zejména na dolních končetinách je zavádění epidurálního katetru pro dostatečné pooperační tlumení bolesti.
• Provádíme zavádění katetrů k porodnické analgezii, a to v režimu 24/7.
• Indikovaně provádíme blokády periferních nervů k anestezii ev. pooperační analgezii, zpravidla pod USG navigací.
• Provádíme veškeré invazivní výkony spojené s intenzivní a resuscitační péčí. Zavádění centrálních žilních vstupů, arteriálních katetrů, hrudní drenáže, bronchoskopie, tracheostomie.

Primář

MUDr. Ondřej Kubínek

Telefon: +420 565 355 321
E-mail: okubinek@nempe.cz

Vrchní sestra

Mgr. Romana Knotková

Telefon: +420 565 355 322
E-mail: rknotkova@nempe.cz

4. Kde nás najdete, návštěvní doba

• Oddělení se nachází v zadní části hlavní lůžkové budovy ve 3. podlaží
• Návštěvní doba je standardně každý den od 14:30 do 17:00
• Telefonické informace o pacientech podáváme po předchozí domluvě na čísle 565 355 772 a to mezi 10:00 a 11:00. V odůvodněných případech možno i mezi 18:00 a 19:00.

Ambulance bolesti

• Umístění: v zadní části lůžkové budovy u chirurgických ambulancí
• Telefon: +420 565 355 732
• Způsob objednání: v pondělí v pracovní době na telefonním čísle ambulance bolesti, ostatní dny na ARO +420 565 355 772
• Objednací doba: cca 2–4 týdny
• Doplňující informace: Pacienty ošetřujeme pouze po předchozím objednání a po doporučení ošetřujícího lékaře.

• Zajišťování nepřetržité služby při poskytování porodnické analgezie
• Školení KPR mimo prostory nemocnice.

Anesteziologická a později i resuscitační péče v Nemocnici Pelhřimov se dá rozdělit zhruba do několika období.

První období 1904–1929 spadalo do doby působení chirurga MUDr. Ferdinanda Ehlera, který k anestézii používal éter přes Schimmelbuschovu masku a využíval lokální infiltrační anestézii kokainem a později novokainem.

Roky 1929–1963 byly obdobím primáře MUDr. Jaroslava Pujmana a jeho manželky. Až do roku
1935, kdy nastoupila MUDr. Blanka Pujmanová, podávala anestézii řádová sestra Albiána. Anestézie měla v té době již moderní úroveň, přes stejnou Schimmelbuschovu masku se k éteru přidala ještě směs chloroformu a alkoholu. Od roku 1935 se široce využívaly výhody lumbální anestézie.

V roce 1946 byl pořízen anesteziologický jeden přístroj Roth-Dräger, kterým bylo možno provádět umělou plicní ventilaci. Pro úvod do narkózy se používal Penthotal a dále bylo pokračováno éterem.

Období 1963–1990 je obdobím primáře MUDr. Josefa Kubíka. V roce 1963 byl jmenován ústavním anesteziologem, jako anesteziologická sestra pracovala Marie Březinová.

V roce 1972 bylo zřízeno lůžkové ARO (anesteziologicko-resuscitační oddělení) se 4 lůžky. Oddělení bylo prvním lůžkovým oddělením tohoto typu v Jihočeském kraji. Primářem se stal MUDr. Josef Kubík a Marie Březinová vrchní sestrou. Primář Kubík byl vynikajícím, všestranně nadaným lékařem. Začínal jako chirurg, později se věnoval gynekologii, a nakonec položil základy moderní anesteziologii a resuscitaci v pelhřimovské nemocnici. Oddělení bylo umístěno v adaptovaných půdních lékařských bytech hlavní lůžkové budovy, kde sídlilo až do r. 2003, kdy se přesunulo do současných prostor pavilonu akutní medicíny.

Od 1. ledna 1976 se začala řešit problematika „rychlé lékařské pomoci“, která byla zajišťována v plném rozsahu oddělením ARO.

V letech 1991–2016 je obdobím primáře MUDr. Františka Bárty. Pokračuje v budování a modernizaci oddělení. Začal jako první zavádět centrální žilní katetry, invazivní monitorování hemodynamiky jak na oddělení, tak při operačních výkonech, nové metody regionální anestézie, parenterální a enterální výživy, punkční tracheotomii, bronchoskopické vyšetření, péči o dárce orgánů pro transplantace a další.

Od roku 2017 je primářem oddělení ARO MUDr. Ondřej Kubínek.

Obecně o anestézii

Anestézie neboli znecitlivění („narkóza“) je stav, kdy je lékařem – anesteziologem navozena ztráta čití dle zvolené techniky – vnímání bolesti, vědomí, chladu i tepla. O druhu anestézie rozhoduje anesteziolog ve spolupráci s operatérem, případně pacientem – umožňuje-li to charakter zákroku a stav pacienta.

1. Anestézie celková znamená, že operace je prováděna v umělém spánku (bezvědomí) pacienta.
2. Anestézie regionální neboli místní znecitlivění znamená, že v místě provádění operačního zákroku je vyřazen pocit vnímání bolesti, ale pacient je při vědomí, které lze ovlivnit doplněním léky na spaní do žíly. Rozsah znecitlivění závisí na způsobu použité techniky. Nejčastěji užívanými typy místní anestézie jsou: infiltrační, subarachnoidální (lumbální) nebo epidurální anestézie.

Infiltrační anestézie se využívá k ošetření např. drobných tržných ran. Operatér provede opich přímo do místa zákroku. Anestézii lze kombinovat s podáním léků do žíly na spaní, ev. proti bolesti.

Subarachnoidální anestézie se používá při operacích na dolních končetinách, v podbřišku či v porodnictví. Znecitlivující lék se podá speciální jehlou do páteřního kanálu meziobratlového prostoru spodní části zad, vždy pod úrovní míchy. Součástí tohoto typu anestézie je vyřazení hybnosti dolních končetin na cca 4 – 6 hodin.

Epidurální anestézie je podobná metoda jako anestézie subarachnoidální. Nejčastěji se využívá pro pooperační tišení bolesti u výrazně bolestivých, rozsáhlých výkonů. Do páteřní oblasti je zavedena tenká hadička, do které se aplikují léky proti bolesti, aniž by došlo k vyřazení hybnosti u končetin.

Příprava na anestézii

U plánovaných operačních výkonů Vám většinou provedl předoperační vyšetření praktický lékař. U neodkladných operačních výkonů Vám budou předoperační vyšetření provedena v co nejkratším čase před operací.

Premedikace

Většinou den před plánovaným operačním výkonem jste anesteziologem informován/a o druhu anestézie za účelem nekomplikovaného průběhu anestézie, snížení Vašeho strachu a obav před operačním výkonem. Anesteziolog Vám naordinuje, kdy a jaké léky Vám budou před operací podány. Jde o tzv. premedikaci.

Operační den

V operační den dostanete naordinovanou premedikaci. Po přípravě jste převezen na operační sál, kde si Vás převezme anesteziologická sestra. Dotazem si ověří Vaše jméno a případné alergie, seznámí se s Vaší dokumentací a vysvětlí Vám další postup, který bude před operací následovat.

Celková anestézie – po převezení na operační sál Vám sestra napíchne žílu, do které zavede kanylu k podání léků a infuzního roztoku a přiloží manžetu na měření krevního tlaku. Dále Vám nalepí elektrody na hrudník k monitoraci srdeční činnosti. Na prst dostanete kolíček, který ukazuje okysličení tkání kyslíkem (o způsobu monitorace rozhoduje lékař). Následně Vám lékař přiloží nad obličej masku s proudícím kyslíkem. Anesteziologická sestra Vám aplikuje léky do kanyly, po kterých za krátkou chvilku usnete. Veškeré činnosti Vám vždy vysvětlíme, popř. zodpovíme Vaše dotazy.

Lumbální anestézie – po převezení na operační sál Vám nejprve sestra změří krevní tlak. Následně Vás sanitář posadí na operačním stole s dolními končetinami svěšenými dolů. Lékař Vás vyzve, abyste vyhrbil záda, označí si a zdezinfikuje místo, kam bude zavedena jehla, do které bude aplikovat léky (někdy může být výkon prováděn vleže na boku). Během 5 – 10 minut ucítíte teplo, mravenčení a nehybnost nohou. Budete uloženi do vodorovné polohy na operační stůl. Zamonitorujeme Vás stejně jako u celkové anestézie a podáme kyslík do nosu nebo obličejovou maskou. Lze podat do žíly lék, který u Vás navodí mělký spánek.

Celou dobu budete kontrolován lékařem anesteziologem a sestrou. Zdravotnický personál je Vám vždy k dispozici a všichni se po celou dobu budou snažit, aby pobyt na sále byl pro Vás co nejméně stresující událostí.

Návrat ze sálu na oddělení

Po operačním výkonu budete převezen zpět na oddělení nebo budete uložen na jednotku intenzivní péče nebo ARO. Rozhodnutí závisí na anesteziologovi a operatérovi.

I přes šetrný postup při celkové anestézii se může objevit řada obecných rizik, např. bolest v krku, chrapot, nevolnost, zvracení, bolest svalů, výjimečně i poškození zubů. Po celkové anestézii Vám nebude dovoleno do stabilizace stavu jíst a pít. Možnost jídla a pití určí Váš ošetřující lékař.

Po subarachnoideální nebo epidurální anestézii můžete jíst a pít prakticky vzápětí po operaci, pokud to dovolí operační výkon. Pohyb dolních končetin je omezen na dobu asi 4 – 6 hodin od začátku anestézie. Nemusíte se obávat hýbat rukama, trupem a hlavou v lůžku po výkonu (bolesti hlavy nemají souvislost s polohou v lůžku).

První vstávání po jakékoliv anestézii je vždy nutné s pomocí sestry nebo sanitářky. V porodnictví je možno záhy kojit bez rizika pro novorozence. Někdy se mohou po tomto typu anestézií vyskytnout pooperační bolesti hlavy a potíže s prvním močením po výkonu, které sdělte lékaři či sestře.

Vážení klienti,

každé těžké onemocnění přináší pacientovi a jeho blízkým částečnou nebo úplnou závislost na péči lékařů a sester. Koncept bazální stimulace je pro nás jakýsi návod, jak tuto závislost zmírnit a vytvořit si k pacientovi co nejosobnější přístup. Bazální stimulace je taková ošetřovatelská péče, která stimuluje základní lidské smysly a vychází z individuálních potřeb pacienta. Je to vysoce profesionální činnost vyškoleného personálu, která pacientovi umožní vnímat znovu vlastní život a cítit své tělo, poskytne mu pocit jistoty a bezpečí, pomůže mu navázat vztah s okolním světem. Zajistí mu co nejlépe překlenout složité období hospitalizace.

Na našem oddělení se tento koncept snažíme naplňovat, abychom dokázali pochopit fyzický, ale především duševní stav pacienta, poznat a porozumět jeho stylu komunikace.

A v této nelehké chvíli přichází na řadu nezastupitelná úloha právě vás, rodiny, přátel a všech blízkých milujících osob. Informujeme vás již při příjmu pacienta o možnosti provádění bazální stimulace, žádáme vás o spolupráci a po vzájemné dohodě o vyplnění připraveného dotazníku, který nám mnohé o pacientovi vypoví. Přiblíží nám život před hospitalizací, jeho povahu, jaké měl zvyky a návyky, oblíbenou muziku, co rád jedl, ale i některá omezení (brýle, naslouchadlo, hole…), denní rituály apod. Chceme přece, aby se pacient cítil dobře „jako doma“, a proto je možné i žádoucí, aby měl kolem sebe známé věci a předměty, které má rád. Hygienické potřeby jsou skoro samozřejmostí, ale i parfém, který používá nejčastěji, příjemné pyžamo, jeho hrníček, rádio, hodinky nebo oblíbený polštářek, fotografie svých nejbližších, obrázky, pokud má nějaké koníčky, tak něco, co je trochu připomíná… My je potom pokládáme do nejbližšího okolí pacienta, obrázky a fota visí na stěnách, aby je mohl mít neustále na očích a pomohly mu v uvědomění si sebe sama.

Všechny tyto informace jsou pro nás velmi cenné a jsou důležitým vodítkem pro sestavování ošetřovatelských plánů, které vycházejí ze skutečných potřeb pacienta a ne potřeb ošetřujícího personálu.

Při komunikaci s pacientem a při péči o něj se snažíme dodržovat desatero bazální stimulace:

1. Přivítejte se a rozlučte se s pacientem pokud možno vždy stejnými slovy.
2. Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě (ruka, paže).
3. Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle.
4. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem.
5. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov.
6. Při rozhovoru s pacientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý.
7. Nepožívejte v řeči zdrobněliny.
8. Nehovořte s více osobami najednou.
9. Při komunikaci s pacientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí.
10. Umožněte pacientovi reagovat na vaše slova.

Děkujeme za spolupráci!

Vážení rodinní příslušníci našich pacientů,

dovolte nám, abychom Vás seznámili s anesteziologicko-resuscitačním oddělením (ARO), na kterém se nyní léčí Vám blízký člověk. Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení ošetřujeme pacienty, u kterých selhaly základní životní funkce nebo toto selhání hrozí. Proto je u takových pacientů zajištěn trvalý dohled nad zdravotním stavem a dostává se jim komplexní léčebné a specializované ošetřovatelské péče.

• Primářem ARO je MUDr. Ondřej Kubínek
• Vedoucí lékařem lůžkové části ARO je MUDr. Jaroslav Houser
• Vrchní sestrou je Mgr. Romana Knotková
• Staniční sestrou je Eva Procházková

Abychom se mohli o Vašeho blízkého starat co nejlépe, budou pro nás cenné informace od Vás. Budeme se Vás ptát, s jakými nemocemi se Váš blízký léčí, jaké užívá léky, je-li na něco alergický, kdo je jeho obvodním lékařem. Zajímá nás, jakou hodnotu v jeho životě hraje víra a zda by si přál, aby ho navštívil kněz. Pokud si Váš blízký dopředu neurčil, komu lze podávat informace, budeme potřebovat znát jméno tzv. kontaktní osoby – člověka, s nímž budeme během léčení komunikovat. Pokud se domníváte, že nám chcete sdělit něco důležitého, rádi Vás vyslechneme. Jestliže Vás trápí nějaký problém, pokusíme se Vám pomoci jej vyřešit – například v souvislosti s pracovní neschopností, lístkem na peníze nemocného, s důchodem, s potřebou kontaktovat sociální pracovnici, psychologa, duchovního a podobně.

Na našem oddělení většinou pacienti potřebují pouze hygienické pomůcky: kartáček na zuby, pastu, ústní vodu, pro muže potřeby na holení. Jestliže to zdravotní stav pacienta dovoluje, můžete mu přinést telefon, časopisy nebo rádio. Je-li schopen jíst, je možno přinést jídlo po předchozí domluvě s personálem oddělení.

Návštěvy na oddělení jsou každý den v době od 14:30 hod. do 17:00 hod. Je-li stav Vašeho blízkého velmi vážný, je možno po dohodě s ošetřujícím lékařem přijít na návštěvu kdykoliv. Je vhodné se domluvit v rodině a na návštěvu přicházet v menších skupinkách 2-3 osob. Při příchodu na oddělení si prosím oblékněte ochranný plášť. Jste-li nachlazeni, návštěvu raději odložte nebo požádejte sestru o ústenku. Návštěvy dětí jsou možné pouze po domluvě s ošetřujícím lékařem.

Na všechny naše pacienty mluvíme, i když se zdá, že nás nevnímají. Stejně tak i Vy, když přijdete na návštěvu, mluvte na své blízké, řekněte jim to, co považujete za důležité jim sdělit. Pokud nemocný vnímá své okolí, dávejte mu jednoduché otázky, na které by mohl odpovědět kývnutím hlavy, stisknutím ruky nebo pohybem očí. Po domluvě s lékařem se můžete společně se sestrou podílet na krmení nemocného, na polohování nebo péči o pokožku. Nesmírně důležitý je pro nemocného dotyk – pohlazení známé osoby.

Na zdravotní stav nemocných je možno se informovat u ošetřujícího lékaře denně během návštěvních hodin. V době pohotovostní služby (17:00 hod. – 7:00 hod.) jsou informace podávány pouze při závažné změně zdravotního stavu.

Telefonické informace lze podávat pouze kontaktní osobě po sdělení hesla v době od 10:00 hod. – 11:00 hod. (tel. číslo 565 355 772).

Věříme, že Vám tyto informace pomohou ve Vaší nelehké situaci.

Kolektiv pracovníků ARO Nemocnice Pelhřimov

Epidurální analgezie je jednou z metod, kterou běžně používáme ke zmírnění porodních bolestí.

Co je to epidurální analgezie?

Epidurální analgezie je tlumení porodních bolestí podáním malé dávky znecitlivující látky tenkou jehlou přes kůži do epidurálního prostoru páteře. Tím se zmírní vnímání porodních bolestí, ale celkový stav rodičky a plodu se neovlivní!
Vhodný okamžik podání určuje lékař – porodník podle dosavadního průběhu porodu, výkon provádí anesteziolog. Při podání epidurální analgezie je důležitá spolupráce rodičky s anesteziologem.

Jak se epidurální analgezie podává?

Po běžné předporodní přípravě si lehnete na porodní lůžko. Porodní asistentka Vám změří krevní tlak a zavede do žíly kanylu. Zavedenou jehlou je možno kdykoliv podat potřebný lék pro Vaši bezpečnost. Pak se uložíte na levý bok nebo sednete na židli a zdravotní sestra Vám pomůže správným způsobem vyhrbit záda, tj. pokrčit nohy v kolenou, přitáhnout je k břichu a bradu sklonit co nejvíce k hrudníku. Nejlepší místo pro zavedení jehly je bederní oblast páteře; kromě jiných důvodů proto, že je zde kůže málo citlivá. Anesteziolog nejprve ošetří kůži dezinfekčním prostředkem a okolí zakryje sterilní rouškou. Aby ani píchnutí do epidurálního prostoru nebolelo, znecitliví kůži a podkoží podáním anestetika velmi tenkou jehlou. Potom zavede do epidurálního prostoru speciální jehlu. Jehlou provlékne tenkou hadičku z umělé hmoty, kterou Vám budou podány potřebné léky. Místo vpichu zalepí a hadičku připevní ke kůži. Výkon trvá zpravidla několik minut. Od této chvíle můžete zaujímat jakoukoliv polohu.

Jakým způsobem a jak dlouho epidurální analgezie působí?

Už za chvíli (asi po deseti minutách) ucítíte, že Vás děložní stahy bolí méně, takže budete cítit jen mírný tupý tlak. Úplné znecitlivění (anestezie) není vhodné, protože by zpomalilo průběh porodu. Porod tedy nebude zcela bezbolestný, ale mnohem méně bolestivý, a pro Vás mnohem snesitelnější.
Jedna dávka znecitlivujícího léku účinkuje asi 60 až 120 minut. Jakmile začne účinek odeznívat, požádáte o další dávku. Potom můžete zvolit jakoukoliv polohu, která pro Vás bude pohodlná. S doprovodem můžete chodit nebo také využít relaxační sprchu. Koupel ve vaně z hygienických důvodů vhodná není.
Tento způsob tlumení bolesti má velikou přesnost v tom, že nevyřadí nutkavý pocit ke tlačení, takže budete moci po celou dobu aktivně spolupracovat, zejména v důležité závěrečné fázi porodu. Může se stát, že ke konci porodu se přece jen porodní bolesti částečně obnoví. Toto není na škodu, neboť se usnadní Vaše aktivní spolupráce ve II. době porodní. Budete se moci sama podílet na normálním zakončení porodního procesu.

Přednosti epidurální analgezie

• dobře tlumí porodní bolesti a dítěti neškodí;
• pokud nastanou komplikace, které vyžadují úplné znecitlivění (například císařský řez), je možno tlumení bolesti velmi snadno změnit na úplné místní znecitlivění;
• pokud je těhotenství komplikováno některým chorobným stavem matky nebo dítěte, pak má epidurální analgezie na stav rodičky, na průběh porodu a na zdraví dítěte příznivý vliv. Tak je tomu u následujících chorob matky: choroby vnitřních orgánů, vysoký krevní tlak, neurologické choroby, zejména epilepsie, cukrovka, oční choroby, závislost na drogách a některé jiné abnormality duševního stavu. Dále u některých chorob plodu: předčasný porod, vícečetné těhotenství, nedostatečná funkce placenty, nedostatečně vyvinutý plod, poloha plodu pánevním koncem;
• mezi další situace, kdy epidurální analgezie příznivě ovlivňuje porod, patří: uměle vyvolaný porod, nesprávná činnost dělohy (takzvaný „nepostupující porod“) a jiné stavy, u nichž lze čekat nutnost operačního výkonu.

Možná rizika epidurální analgezie

• závažné komplikace, jako je krvácení do páteřního kanálu, neurologické komplikace nebo infekce jsou možné, ale naštěstí velmi vzácné;
• některé matky mohou po porodu pociťovat bolest v místě vpichu epidurální jehly („tlak špendlíkové hlavičky“); tato bolest je přechodná a odeznívá bez léčby během několika dnů; epidurální analgezie nezvyšuje výskyt bolestí zad způsobených zátěží pohybového aparátu během těhotenství;
• může se stát, že jehla při pokusu o nalezení správné vrstvy mezi míšními plenami nechtěně pronikne tvrdou plenou. Tato komplikace není nebezpečná, může však být druhý den následována bolestmi hlavy. Pokud by Vás po epidurální analgezii rozbolela hlava, oznamte to příslušnému lékaři.

Kdy je epidurální analgezie u porodu nevhodná?

Epidurální analgezii nelze provést u osob trpících alergií na léky, které se k analgezii užívají. Výkon dále znemožňuje zánět kůže v blízkosti očekávaného místa vpichu (zejména nežit, lupénka nebo ekzém) a porucha krevní srážlivosti vrozená nebo získaná. Upozorněte proto lékaře nebo asistentku, pokud trpíte častým podkožním krvácením (modřiny).

Budete-li si přát další informace, kdokoliv z lékařů nebo porodních asistentek Vám rád poradí.

Vysvětlení odborných pojmů

• analgezie – zmírnění bolesti, bezbolestnost
• anestezie – znecitlivění, necitlivost
• císařský řez – ukončení porodu operací, vybavení plodu řezem v břišní stěně
• dura mater – tvrdá plena, jeden z míšních obalů
• epidurální, peridurální – prostor kolem míšních obalů
• lokální anestetikum – znecitlivující látka

Lékař

MUDr. Josef Suk

Sestra

• Lenka Krátká DiS., Miloslava Příhodová, Jaroslava Slabá DiS.

Telefon

• telefonický kontakt pro objednání, dotazy a konzultace v ordinačních hodinách – 565 355 324
• telefonický kontakt pro objednání, dotazy a konzultace mimo ordinační dobu – 565 355 772

Ordinační hodiny

Pondělí: 8,00  – 11,30 hod a 12,00  – 14,00 hod.

Kde nás najdete

Hlavní nemocniční budova 2. N.P. – část chirurgických ambulancí

Naše ambulance je určená pro pacienty s bolestivým stavem jakéhokoli původu. Zabýváme se převážně bolestí chronickou, tedy bolestí trvající i přes léčbu déle než 3 měsíce. Jde o bolesti, které ovládají život pacienta a způsobují mu např. poruchy spánku, nechutenství, deprese.

Řešíme dlouhodobé bolesti zad, kloubů, dolních končetin a pánve, bolesti oblasti hlavy, obličeje, dutiny ústní a trojklanného nervu, migrény, bolesti jizev po operaci, fantomové bolesti po amputaci končetin, chronické pooperační bolesti, Sudeckův syndrom (komplexní regionální bolestivý syndrom) – tj. krutá trvalá bolest v oblasti i starší jizvy bez zjevné příčiny vysvětlující tuto bolest, dále bolesti po výsevu pásového oparu a bolesti při neurologických onemocněních a neuropatické. V neposlední řadě řešíme veškeré bolesti onkologicky nemocných pacientů.

Metody léčby

Základem je medikamentosní léčba, kdy pacientovi postupně a „na tělo“ dle jeho potřeb naplánujeme kombinaci léků. Léčba je „podle hodin“ tedy pravidelné užívání a nikoli pouze požití léku, dostaví-li se bolest. Preventivní užívání léků nesmí bolesti dovolit objevit se v plné míře – tím se zabrání jejímu šíření a fixaci bolestivých vjemů.

Dalším možným způsobem léčby jsou invazivní techniky. Jedná se o obstřiky periferních nervů a kloubů, opichy spoušťových bodů, blokády periferních nervových svazků, blokády nervových ganglií, epidurální kaudální jednorázové bloky podávané v sériích a epidurální analgezie kontinuální. To vše v kombinaci s medikamentosní léčbou.

Důležitá je naše spolupráce s rehabilitačním oddělením a dalšími odděleními ošetřujícími „bolavé“ pacienty – neurologie, ortopedie, interní oddělení, oddělení chirurgie, radioterapeutické oddělení, ambulance infúzní terapie apod.

A nakonec nejdůležitější část léčby – a to schopnost komunikací a citlivým přístupem k pacientovi jej získat pro spolupráci k léčbě bolesti. Naším cílem je pacienta bolesti buď úplně zbavit nebo ji alespoň zmírnit na přijatelnou míru. Pouze ten, kdo je ochoten sám pro sebe něco udělat a léčit se – ne být pouze léčen – může svou bolest pokořit a cítit se lépe.

Do naší ambulance je možno se objednat v pondělí na tel. čísle 565 355 324 nebo v ostatní dny na čísle 565 355 772 (ARO).

Je vhodné mít doporučení ošetřujícího lékaře. K první návštěvě si přineste dostupnou zdravotní dokumentaci týkající se onemocnění, pro které se rozhodnete nás oslovit (výsledky vyšetření, seznam v současnosti užívaných léků včetně dávkování, apod.), případně pomůcky, které jste dosud k úlevě od bolesti používali.

Dostavte se na dohodnutou hodinu a počítejte s délkou vyšetření kolem 60 minut při první návštěvě, při kontrolním vyšetření pak cca s 30 minutami.